Česká republika
Právo
- Základy rakouského smlouvního práva
- Devizové právo
- Vývozní předpisy a průvodní dokumenty
- Rozhodčí řízení v Rakousku
Základy rakouského smlouvního práva
Zákonná ustanovení smluvního práva jsou upravena v rakouském Všeobecném občanském zákoníku (ABGB) a podnikatelském zákoníku (UGB), který vstoupil v platnost a účinnost 1. ledna 2007. UGB obsahuje příslušná ustanovení pro veškeré podnikatelské transakce.
Rakouské smluvní právo se zakládá na principu smluvní svobody. Smluvní strany proto mohou své smluvní vztahy upravovat volně, pokud nejsou smluvní ustanovení v rozporu s dobrými mravy nebo se zákonnými ustanoveními. Pod smlouvou se rozumí souhlasná prohlášení vůle o nabídce na uzavření smlouvy a její přijetí. Nabídka ani její přijetí nejsou v zásadě vázány žádnou formou. Podle rakouského práva jsou zcela právoplatné také ústní dohody a – za určitých předpokladů – také dohody ve formě logických úkonů (konkludentní dohoda). Existuje však několik výjimek z této svobody formy, týkajících se např. dohod o poskytování záruk, pojišťovacích smluv a několika dohod, jež podléhají ochraně spotřebitele. Účinnost těchto smluv vyžaduje písemnou formu. Ještě přísnější předpisy týkající se formy platí pro notářský zápis. Notářský zápis je vyžadován především u zakládání společností a postoupení obchodních podílů ve společnostech s ručením omezeným.
Obchody či transakce se běžným způsobem uzavírají na základě Všeobecných obchodních podmínek (AGB) jedné ze stran uzavírajících smlouvu. Podle rakouského práva nesmí AGB smluvního partnera nepřiměřeně znevýhodňovat a jsou platné pouze v případě, pokud smluvní partner vyslovil s AGB svůj souhlas.
