Co mají společného axolotl a kvantový počítač? Díky nim se dva vědci působící v Rakousku stali členy Královské společnosti (Fellows of the Royal Society). Toto členství je srovnatelné s „Oscarem za celoživotní dílo“ v oblasti přírodních věd. Prestižní ocenění letos získali Elly Tanaka a Peter Zoller, a zařadili se tak po bok nejvýznamnějších světových vědců.
Elly Tanaka je biochemička, která se věnuje výzkumu regenerační biologie. Zkoumá, jak jsou organismy schopny obnovovat složité tkáně a orgány a jaké genetické mechanismy tento proces umožňují. Klíčovým objektem jejího výzkumu je axolotl mexický – obojživelník proslulý mimořádnou schopností regenerace. Dokáže totiž znovu vytvořit nejen ztracené končetiny, ale i části mozku. Poznatky z tohoto výzkumu mohou přispět k vývoji nových léčebných postupů v regenerativní medicíně. Elly Tanaka patří k nejvýznamnějším světovým odbornicím v oblasti regenerační biologie. V současnosti vede Institut molekulární biotechnologie (Institute of Molecular Biotechnology – IMBA) Rakouské akademie věd (Österreichische Akademie der Wissenschaften – ÖAW) ve Vídni.
Peter Zoller je teoretický fyzik, který v 90. letech významně přispěl k položení základů kvantových počítačů a dnes patří mezi architekty moderního výzkumu v oblasti kvantových technologií. Jeho průlomový výzkum technologie iontových past měl zásadní dopad na další rozvoj oboru a vedl k významným experimentálním objevům. Jeho odborné zaměření se odráží také v jeho podílu na založení Institutu pro kvantovou optiku a kvantovou informatiku (Institute for Quantum Optics and Quantum Information – IQOQI) Rakouské akademie věd (Österreichische Akademie der Wissenschaften – ÖAW) v roce 2003. Ve své vědecké práci úzce spolupracoval s předními teoretickými i experimentálními výzkumnými skupinami z nejvýznamnějších světových vědeckých institucí. Peter Zoller patří k nejcitovanějším vědcům pocházejícím z Rakouska a již řadu let je považován za jednoho z nejvážnějších kandidátů na Nobelovu cenu za fyziku.
Královská společnost Royal Society v Londýně byla založena v roce 1660 a je nejstarší dosud nepřetržitě fungující vědeckou společností na světě. Zároveň patří k nejprestižnějším vědeckým institucím vůbec. Členství v ní je považováno za jedno z nejvyšších ocenění, jakého může vědec dosáhnout. Mezi členy Royal Society se v průběhu staletí zařadily osobnosti, které zásadně ovlivnily dějiny vědy, například Isaac Newton, Charles Darwin nebo Albert Einstein. Z vědců spojených s Rakouskem byli členy společnosti například Konrad Lorenz, Erwin Schrödinger, Lise Meitnerová či Eduard Suess.
O vynikající úrovni vědeckého výzkumu nesvědčí pouze prestižní vědecké ceny, ale také členství v renomovaných vědeckých institucích, jako je Královská společnost (Royal Society). Skutečnost, že letos získali toto mimořádné uznání hned dva vědci působící v Rakousku, je významným oceněním pro rakouské výzkumné prostředí. V současnosti působí v Rakousku šest členů Royal Society. Dva nově přijatí Fellows se věnují oblastem, které budou mít v budoucnu zásadní vliv na rozvoj společnosti – biologickým vědám (Life Sciences) a kvantovým technologiím.
Nedávno byl zveřejněn také aktuální mezinárodní žebříček vysokých škol „QS University Ranking“. Rakouské instituce se oproti loňskému hodnocení výrazně zlepšily – v evropském srovnání dokonce dosáhly největšího posunu. Do hodnocení bylo zařazeno více než 1 500 institucí a šest rakouských vysokých škol se umístilo mezi 500 nejlepšími na světě. Výsledky tohoto žebříčku jsou zároveň důkazem, že Rakousko dosahuje v oblasti vysokoškolského vzdělávání, výuky i výzkumu významných pokroků a jeho akademické prostředí se nadále úspěšně rozvíjí.
