Myšlenku „města 15 minut“ vytvořil Carlos Moreno, profesor komplexních systémů a chytrých měst na pařížské Sorbonně. Tento koncept vychází z představy, že vše, co člověk potřebuje ke každodennímu životu, by měl mít dostupné do 15 minut pěšky nebo na kole. Supermarket, park, škola i zdravotní péče by tak měly být v blízkosti bydliště a snadno dostupné bez použití dopravních prostředků zatěžujících životní prostředí. Cílem je vytvářet kompaktnější a pěšímu pohybu přívětivější města a obce, v nichž lidé nejsou tolik závislí na automobilech.
V roce 2024 pak vytvořil Vittorio Loreto se svým týmem metodu, která umožňuje názorně posoudit, do jaké míry daná městská oblast naplňuje principy „města 15 minut“. Loreto působí jako profesor fyziky komplexních systémů na římské univerzitě Sapienza a je také zakladatelem římské pobočky Sony Computer Science Laboratories. Obě instituce spolupracují také s vídeňským Wiener Complexity Science Hub.
Studie publikovaná v odborném časopise Nature ukazuje, že z hlediska dostupnosti si v celosvětovém srovnání velmi dobře vedou především evropská města, například Milán, Kodaň, Lisabon nebo Paříž. V některých městech ve Spojených státech, Africe a částech Asie musí lidé naopak překonávat podstatně delší vzdálenosti, aby se dostali k základním službám a uspokojili své každodenní potřeby. Jedním z hlavních závěrů studie je, že koncept „města 15 minut“ může být pro některé oblasti vhodným a smysluplným cílem. Nelze jej však považovat za univerzální řešení všech problémů, kterým čelí města na celém světě.
Rakouská města v této analýze dopadla dobře. Die Top-Drei Städte: In Graz können 92% der Einwohner:innen alle wesentlichen Einrichtungen zu Fuß in 15 Minuten erreichen, gefolgt von Wien mit 91% und Innsbruck mit 89%. Jako nejlepší město byl vyhodnocen Štýrský Hradec, kde má všechny důležité služby a zařízení v dostupnosti do 15 minut chůze celkem 92 % obyvatel. Na druhém místě se umístila Vídeň s 91 % a na třetím Innsbruck s 89 %.
V mezinárodním srovnání pak Vídeň patří k městům, kde má pěší doprava významné postavení. Více než třetinu každodenních cest absolvují její obyvatelé právě pěšky. Hlavní město Rakouska tento trend dále podporuje řadou opatření, například rozšiřováním sítě pěších tras, rozšiřováním chodníků, budováním nových pěších zón nebo zaváděním cyklistických ulic. Tato opatření přinášejí řadu pozitivních dopadů i na životní prostředí – přispívají ke zlepšení kvality ovzduší, odstraňování nepropustných povrchů a snižování hluku. Zároveň podporují vznik živých a příjemných sousedství a zvyšují kvalitu veřejného prostoru, kde lidé mohou trávit svůj čas.
